%20(1).png)
.png){kind=logo}
.png)
%20(2)%20(1).png)
.png)
%20(1).png){kind=small}
Cech Dobrodruhů
"Když se nikdo jiný neodváží, přijde na řadu dobrodruh."
Cech Dobrodruhů má své síně v každém hlavním městě a jejich budovy nelze přehlédnout, zdobí je erbový štít se dvěma zkříženými meči, který se stal jejich neklamným znakem. Každý začínající dobrodruh, jenž složí registrační poplatek, který činí 20 zlatých Drakkárů, zde nalezne útočiště a postel zdarma na několik prvních dní, dokud si nenajde vlastní cestu a nezíská zakázky. Poté je ubytování placené co noc to 10 měděných Drakkárů, neboť cech dbá na to, aby každý člen nesl svůj díl odpovědnosti. Samotný cech funguje jako spojka mezi světem obyčejných lidí a světem neznámého. Jeho členové přijímají zakázky, které jsou příliš nebezpečné, nelukrativní či nepohodlné pro šlechtu nebo armádu. Proto se jejich jména stávají legendami i varováním. Cech Dobrodruhů bývá tolerován i nenáviděn. V očích šlechty jsou dobrodruzi nevyzpytatelní žoldáci, zatímco pro prostý lid jsou často jedinou nadějí, když se zjeví nestvůry nebo zkáza. A tak se Cech stal symbolem svobody, ale i chaosu. Málokdo totiž ví, zda dobrodruzi jednají z čestných pohnutek, nebo jen pro vlastní zisk.
Nejvyšší cechmistr
Hugh
Harngell
V čele Cechu Dobrodruhů stojí postava, která se stala legendou už za svého života, Hugh Harngell. Muž s pověstí tuláka, hazardéra a šarmantního vyjednavače, jehož rukopis nese samotná podstata cechu: svoboda, odvaha a nezávislost na mocenských poutech králů a šlechty. Harngell je známý svým výstředním vystupováním, drahé šperky, zlaté řetězy, nezbytný úzký doutník v ruce a tmavé brýle, které mu dodávají auru tajemství. Navzdory svému bohémskému vzhledu však vládne pevnou rukou. Umí vyjednat zakázky tam, kde by jiní skončili na šibenici a má schopnost spojovat naprosto rozdílné povahy dobrodruhů v jeden celek. Říká se, že Hugh Harngell prošel stovkami výprav, z nichž se mnohé proměnily v legendy. Některé z jeho činů jsou dodnes nezaznamenané, prý proto, že by otřásly důvěrou v jednotlivých provinciích. Jisté však je, že jeho vliv sahá daleko za hranice Cechu, ať už díky kontaktům s obchodními dómy, nebo díky stínovým dohodám, o nichž se nahlas nemluví. Dobrodruzi, kteří vstupují do Cechu, slyší jeho jméno šeptem i hlasitě:
Hugh Harngell.
Muž, který dal dobrodruhům tvář a moc, ale nikdy jim nevzal jejich volnost.
Důležité informace
Abyste se mohli stát dobrodruhem, je nutné nejprve vstoupit do Cechu a složit poplatek, kterým stvrdíte svůj závazek. Žádný nový člen nemůže být přijat beze jména, každý uchazeč musí prozradit své pravé jméno, neboť cech není místem pro lži a falešné identity. Důvod je prostý a nikdo jej nezpochybňuje, dobrodruzi se vydávají do ruin, zapomenutých věží a míst, odkud se často nemusí vrátit. V takových případech je nezbytné, aby cech vedl přesnou evidenci, kdo se na výpravu vydal, a aby mohl následně informovat příslušné organizace či rodiny. Často jsou to právě {Arkanologové}, kdo na základě těchto zpráv vyrážejí do nebezpečných míst, aby připojili své znalosti k další skupině a přinesli zpět kamenné knihy padlých dobrodruhů. Tento obřad zajišťuje, že jméno zesnulého nebude nikdy zapomenuto a jeho činy se zapíší mezi ostatní, kteří kráčeli cestou dobrodružství. Dále jsou členové Cechu povinni přijímat a plnit úkoly, které jim byly svěřeny. Zatímco v hlavních městech se zakázky zapisují přímo v síni Cechu, ve všech ostatních velkých osadách a městech v provinciích jsou vyvěšeny tabule, kde dobrodruzi naleznou úkoly různého druhu i výši slíbené odměny. Tyto tabule slouží nejen jako spojnice mezi obyčejnými lidmi a těmi, kdo se nebojí vystavit se nebezpečí, ale také jako připomínka, že povinnost dobrodruha nekončí u bran hlavního města. Ať už jde o ztracený karavan, přepadenou vesnici, nestvůru z hor nebo zakázku od šlechty, vždy je na dobrodruzích, aby ji přijali a dokázali svou cenu.
Hierarchie v cechu
Jednotliví členové Cechu nejsou vnímáni pouze jako bezejmenná část společenství, nýbrž jako samostatné osobnosti, jejichž zkušenosti, spolehlivost a odvaha se zapisují do živé kroniky cechu. Aby byla zachována přehlednost a řád, zavedl Cech vlastní systém hodností, měřítko, podle něhož lze posoudit nejen dovednosti dobrodruha, ale také jeho spolehlivost při plnění úkolů. Tento systém je uspořádán dle abecedního pořadí, což zajišťuje jasnou a nezpochybnitelnou hierarchii. Na samém počátku stojí hodnost F, udělovaná nejčerstvějším rekrutům, kteří sotva vstoupili do cechu a teprve prokazují svou odvahu v menších zakázkách. Postupně se pak jednotlivci mohou vypracovat přes další stupně, vždy označené dalším písmenem, až k těm nejvyšším jako jsou hodnosti A a S, které jsou vyhrazeny skutečným mistrům svého řemesla. Vysoké hodnosti jsou zároveň zárukou důvěryhodnosti, takový dobrodruh již přežil nespočet výprav, obstál v boji i kletbám a jeho jméno je známé nejen v cechu, ale i mezi prostým lidem a šlechtou v dané oblasti. Každé písmeno s sebou nese váhu předchozích činů a každý, kdo se k němu vypracuje, se stává vzorem pro nováčky a současně závazkem pro cech, jenž musí dbát, aby jeho jméno neztratilo lesk.
Jednotlivci, skupiny & Guildy
Jednotlivci, skupiny a guildy tvoří základní strukturu Cechu Dobrodruhů, která určuje, jakým způsobem se dobrodruzi sdružují a jak velký vliv mohou ve světě získat. Jednotlivci jsou samostatní dobrodruzi, kteří přijímají zakázky na vlastní pěst. Často se jedná o nezávislé tuláky, samotářské lovce nestvůr či mágy, kteří preferují svobodu před poutem společenství. Jejich nevýhodou je však zranitelnost – sám dobrodruh málokdy obstojí ve větších výpravách do ruin či proti silnějším nestvůrám.
Jakmile se spojí alespoň dva až tři lidé, hovoří se o partě či skupině. Skupina může mít od dvou do deseti členů a tvoří nejběžnější uskupení Cechu. Takové družiny se vyznačují rovnováhou mezi bojovníky, kouzelníky a stopaři, což jim dává možnost čelit různorodým výzvám. Skupiny se časem stávají slavnými a pokud přežijí dostatek výprav, začnou být vyhledávány pro konkrétní typy zakázek.
Větší uskupení, které čítá okolo osmnácti členů, již bývá označováno za velkou skupinu, a v takovém případě se často uvažuje o přerodu do guildy. Guilda je samostatné těleso pod patronátem Cechu Dobrodruhů, které si může dovolit vlastní obydlí, tedy sídlo guildy. V těchto sídlech se soustředí nejen samotní dobrodruzi, ale i pomocníci, správci a zásoby potřebné k dlouhodobým výpravám. Guildy mají větší autonomii, spravují vlastní zakázky a mohou uzavírat dohody přímo s městy nebo šlechtou. Každopádně jako je to například u již vzniklých skupinách, i guildy si vybírají nové členy dle jejich hodností, není vyjímkou že nemusí přijímat uchazeče s hodností menší než je například B, C a tak dále. Mezi nejznámější guildy patří například Bílá brigáda, která se proslavila ve zdolávání magických věží i v krvavých šarvátkách o horské průsmyky. Jejich symbolem je čistě bílý plášť s kápí.
.png)
F
Začátečníci, nováčci sotva zapsaní v knihách Cechu. Dostávají nejjednodušší úkoly, doručování, hlídky, doprovod menších karavan. Jejich jména se teprve učí vyslovovat a většinou je provází spíše posměch než sláva.
E
První krůček k uznání. Dobrodruzi této hodnosti již prokázali odvahu, ačkoliv stále přijímají méně nebezpečné zakázky jako je lov vlků, vyčištění sklepení od šmejdu či dohled nad městskými slavnostmi.
d
Pevnější místo v cechu. Tito dobrodruzi už mají zkušenosti, které jim dovolují čelit menším nestvůrám a rušivým bytostem v okolí měst. Jejich práce bývá oceňována a někdy se jim dostává možnost se připojit do vlastní družiny.
C
Střední hodnost, v níž se dobrodruh stává plně důvěryhodným členem. Dostávají se k výpravám do ruin, do hor, k doprovodům šlechticů či menším vojenským operacím. V cechu jsou považováni za páteř společenství.
B
Zkušení bojovníci a mágové. Zakázky se už vážou na větší rizika: lov nebezpečných nestvůr, průzkum zakázaných oblastí, boj proti bandám či temným kouzlům. V očích lidu mají jejich jména váhu, ve šlechtě vzbuzují respekt.
A
Elita cechu. Tito dobrodruzi mají své příběhy zapsané v písních bardů. Přijímají zakázky, které by jiní odmítli, od boje s divokými a běsnícími draky, přes pronikání do nejtemnějších věží, až po jednání s cizími mocnostmi. Když se objeví dobrodruh s touto hodsností, obyčejní lidé vědí, že jejich problémy skončí, ať už v krvi, nebo v ohni.
S
Hodnost vyhrazená jen pro několik málo vyvolených. Jsou to legendy, jejichž činy přesahují hranice lidského chápání.O jejich jménech se mluví šeptem, neboť bývají stejně děsiví jako obdivovaní. Říká se, že samotný Hugh Harngell má tuto hodnost právem nosit, i když o tom mlčí a sám sebe stále nazývá jen „dobrodruhem“.