%20(1).png)
.png){kind=logo}
.png)
%20(2)%20(1).png)
%20(1).png){kind=small}
Provincie Nōrdavell
Země Ledových vrchů
Hlavní město: Skādarn｜Nejvyšší bod: Vlčí zub na Dračím hřbetu｜Nejdelší řeka: Talva
Provincie Nōrdavell, je známá také jako Země Ledových vrchů a je nejseverozápadnější provincií Vel Dōranu, kde vládne věčný mráz a nehostinné podmínky. Provincie je tvořena nekonečnými ledovými pláněmi a vysokými horami Dračího hřbetu, který tvoří přirozenou bariéru proti teplejším jižním oblastem. Nōrdavell je proslulá nejen svým drsným podnebím, ale také svou nezdolnou silou a odhodláním svých obyvatel. Ačkoli zde převažují lidé, útočiště zde našli i poslední trpaslíci, kteří vytesali svá města do kamene a ledu.
Provincie je řízena rodem Skjoldrēn, vedeným králem Hothgarem Skjoldrēnem "Ledovým Mečem", známým svou moudrostí, válečnickou minulostí a oddaností k trpasličím tradicím. Král Hothgar udržuje silné spojenectví s trpaslíky z Byrnfrostu a podporuje těžbu vzácných minerálů a kovů, které jsou vysoce ceněny v magických kruzích po celém kontinentu.
Těmito vzácnými zdroji jsou například magická ruda a ledové safíry, které se používají k posílení ochranných kouzel a runových artefaktů. Hothgar "Ledový Meč" je moudrý a zkušený vládce, který vede své lidi s pevnou rukou. Hothgar je známý svou neústupností a respektuje starodávné zákony svého lidu a pod jeho vedením je tato místy nehostinná provincie stále prosperující. Politicky je Nōrdavell znám svým odhodláním chránit své území. Nōrdavell je politicky neutrální, udržuje pevné spojenectví s provinciemi Valchēron, Aldenorou a Therēnií, které oceňují obchod s trpasličími artefakty, magickými předměty a potravinami. Navzdory neustálým nájezdům ze sousední provincie Sorana, král Hothgar vytrvale brání hranice svého království, ačkoliv neschvaluje otroctví měsíčních elfů, proti jejich vůli, jakmile je jednou otrok otrokem a někomu patří je povinen jej vydat. Provincie je spravována i několika významnými vazalskými rody, které přísahaly věrnost královskému rodu. Tito vazalové mají své vlastní oblasti, ale podléhají rozhodnutím krále a podporují ho jak vojensky, tak ekonomicky. Všechny tyto zmíněné rody a jejich vůdci mají členské místo při zasedání rady u královského stolu.
Vztahy se Soranou jsou tak stále napjaté, zejména kvůli hraničním sporům a pověstným nájezdům odchytávacích skupin ze západní části Sorany. Naopak s Vārlothem, královstvím dračích jezdců, udržuje království velmi přátelské vztahy, přičemž obě provincie spolupracují na obraně proti ledovým drakům, kteří občas přilétají z Ledové Archy. Nōrdavell je plný legend o prastarých dracích, kteří hlídají poklady ukryté hluboko pod ledem ve vysokých horách. Jednou z nejznámějších je legenda o Dračí sluji, kde prý spí po staletí obrovský drak, jenž prvnímu králi uzmul jeho magický meč který při boji byl zaseknut mezi dračí šupiny. Tato legenda přitahuje dobrodruhy z celého Vel Dōranu, kteří se pokoušejí najít slůj a získat její poklady, avšak jen málokdo se vrátí z Dračího hřbetu živý, spíše zde naleznou jistou smrt.
Hothgar Skjoldrēn
Ledová Archa
Oblast známá také jako Ladōnai
Za horským jezerem Iseren, kde se vítr tříští o skály jako sklo a hvězdy nikdy nezapadají, leží oblast pokrytá sněhovou přikrývkou. Ledová Archa, v elfštině známá jako Ladōnai, je oblastí, kde mizí slunce. Tato oblast je téměř po celý rok ponořená do bělostného šera, blizardů a sněhových vánic, což z ní činí jednu z nejdrsnějších a nejméně přívětivých částí světa Vel Dōran. {Měsíční elfové} tuto oblast obývají po staletí, vzhledem k jejich otroctví především v Soraně, a přestože zde panují extrémní zimní podmínky, dokázali se přizpůsobit a přežít. Archa je zemí, kde i oheň chladne a vzpomínky zamrzají v čase. Ticho je zde těžké a hluboké, jako by samotný čas pod tíhou mrazu zapomněl běžet. Místní krajinu netvoří honosné stromy, ale ledové stély, pukliny, drobné ledové smrčiny, solitérní krystaly a propasti, v nichž se ztrácí veškeré teplo. Říká se, že Archa bývala kdysi posvátným místem prvních ledových draků, kteří přinesli rovnováhu mezi člověkem a přírodními silami. Dnes však zůstaly jen stopy v ledu a zmrzlé kostry toho, co bylo. V hlubokých dutinách pod ledovým příkrovem údajně dřímou spící vejce, která se vylíhnou pouze v okamžiku, kdy se svět znovu ponoří do pravého chladu. Ledová Archa je také domovem mocné dračí bohyně Aurōran, která způsobuje polární záři. Tato dračice udržuje v oblasti mír a pořádek, avšak pouze samci draků zde mohou dosáhnout dospělosti. Dračí samice jsou často zohaveny, sežrány nebo vyhnány do jiných oblastí, jako je třeba Dračí hřbet. Draci jsou v této oblasti považováni za divoké a jsou měsíčními elfy uctíváni jako božstva, což vysvětluje, i proč elfové odmítají usednout na jejich hřbet jako jezdci.
Provincie Sorana
Země padlého krále
Sorana, provincie zahalená stínem zrady, trýznivého dědictví a nese krvavou skvrnu své vlastní minulosti. Sorana je temná a truchlící provincie sousedící s Nōrdavellem a Dūrmorou, je zemí zlomených přísah a nenaplněné touhy po moci. Někdejší království, které obětovalo vlastního dračího strážce ve snaze ovládnout a získat Trnovou korunu, je dnes jen stínem své slávy. Sorana přišla o dračí přízeň i důvěru Vel Dōranu a její jméno je šeptáno s odporem, ale i s úctou obalenou strachem. Přesto se nevzdala.
Vládu zde drží král Zaren Morrikai, zvaný Nekorunovaný, muž s ledovou tváří, černými vlasy a pohledem, který dokáže zkrotit i samotnou bolest. Zaren není obyčejný vladař, je to mág, politik a válečník, jenž přežil pád vlastní rodiny a vrátil se ze stínů, aby Soranu sjednotil pod jednou železnou vůlí. Jeho dvůr se nachází v pevnosti Caer Varrik, přestavěné z ruin původního královského paláce. Za krále vládne ubijející ticho. Šlechtu drží v šachu svým tajemstvím, nikdo neví, jak přežil dávné vyhnání, ani jakou cenu zaplatil za svou moc. Kolem něj krouží nekromanté, alchymisté i zběhlí čarodějové, kteří v jiných krajích nemají domov. V Soraně však nacházejí přístav. Provincie se totiž změnila, dříve bájná, dnes nelítostná. Místo bývalé dračí ochrany se zde rozprostřel pakt Lovců Fialek, kteří slouží přímo králi, nikoliv víře, ani dračím bohům.
Sorana je místem, kde se moc nerodí, ale bere. Ulice měst jsou plné očí, uší a jedu. A každý zrádce, tu byl již kdysi zrazeným. Šlechta se baví sledováním veřejných poprav, zatímco jejich děti studují magii v černých věžích obklopených mrtvými zahradami pod taktovkou nekromantů. Obyčejný lid žije ve strachu, ne z netvorů, ale z lidí samotných. Není neobvyklé, že celé rodiny mizí přes noc, aniž by po sobě zanechaly jinou stopu než zpustošený dům pohlcený plamenem. Společnost v Soraně je hierarchická, mocenská a pragmatická.
Mág bez skrupulí má vyšší cenu než rytíř s mečem a tajemství jsou ceněnější než zlatý Drakkár. Království je plné ruin, ztracených chrámů a nekropolek. A přesto je Sorana magnetem pro ty, kdo se nebojí hledat pravdu v temnotě. Zdejší knihovny, skryté pod městy a chráněné zakázanými kouzly, ukrývají svitky, o kterých se v jiných provinciích ani nemluví. Alchymisté, věštci, posedlí badatelé i Lovci Fialek, všichni zde nacházejí odpovědi, za které se jinde platí životem. Slávu provincie již dávno nepřipomíná mocný dračí řev, ale šeptání nevolníků.
Zaren Morrikai
-
Sōrveil
-
Marlēnor
-
Brateň
-
Valmarka, již tolik nevyužívané přístavní město
-
Hvozdnā
-
Aeshvāin
-
Hollōi Sera
-
Rovina a menší vesnice Vdōbrodōshly, poslední záchytný bod do Dūrmory
-
Karnawyll
Provincie Dūrmora
Země Věčných písků a Rudých elfů
Hlavní město: Khālmasha｜Nejvyšší bod: Vrcholky Dargonu｜Nejdelší řeka: Mēzze
Dūrmora, známá jako Země Věčných písků, je jednou z nejrozlehlejších a nejdrsnějších provincií Vel Dōranu a odděluje zbytek od Věčných písků Ankarathu, největší horké pustiny. Rozkládá se v žhavém a nehostinném klimatu, kde písečné bouře obklopují majestátní města a tiché oázy. Je domovem převážně {Rudých elfů}, kteří jsou známí svou houževnatostí, magií a schopností přežít i v těch nejextrémnějších podmínkách ovšem i lidská rasa zde má své zastoupení. Zdejší obyvatelé věří, že pravda se odhalí v boji a že pouze ti nejsilnější a nejodhodlanější mají právo vládnout či určovat směr jakým se má provincie ubírat. V Dūrmorě není místo pro slabost. Spory mezi rodinami, obchodními partnery nebo dokonce uvnitř samotného paláce se řeší v přímých soubojích, často pod dohledem publika v arénách. Vyhrát neznamená pouze získat nadvládu, ale dokázat svou pravdu a získat úctu komunity. I obchodní dohody či manželské svazky se mohou završit zkouškou síly – vše podle principu, že pravdu určuje vítěz. Tento tvrdý, ale spravedlivý systém je zakořeněný v jejich kultuře již od nepaměti a udržuje pořádek v jinak chaotické a žhavé krajině.
„Přežij, bojuj a zvítěz“
Vládne zde princ Calebban, rudý elf proslulý svou marnotratností, lstivostí a politickými intrikami. Calebban je postava plná kontrastů – na jedné straně oslavovaný za svou eleganci a inteligenci, na druhé straně obávaný pro svou manipulativní povahu. Jeho vláda je charakterizována neustálým bojem o moc nejen uvnitř provincie, ale i vůči ostatním částem Vel Dōranu. Přesto udržuje Dūrmoru jako silný obchodní a vojenský stát. Samotný princ Calebban často pořádá boje v Červených arénách, kde se spory mezi rodinami, obchodními partnery či dokonce milenci řeší v přímém souboji. Arény nejsou jen místem spravedlnosti, ale i zábavy a symbolické připomínky, že přežije pouze nejsilnější. Dūrmora je provincií, která se nikdy nebrání otevřeným vztahům s ostatními částmi Vel Dōranu. Tato otevřenost je však dvojsečná, přestože se Dūrmora často tváří jako spolehlivý spojenec, její armáda je proslulá svou bezohledností a schopností využít každé situace ve svůj prospěch. Rudí elfové z Dūrmory, známí svou bojovou zdatností, jsou žádanými žoldáky, kteří své služby poskytují těm, kdo mohou zaplatit. Provincie sama udržuje neutrální postoj v konfliktu mezi ostatními provinciemi, avšak její armáda, známá jako „A-Kārāth“, je připravena vstoupit do boje na straně toho, kdo nabídne nejvyšší cenu.
Tito žoldáci jsou neúnavní, rychlí a známí svou schopností zasáhnout přesně tam, kde je to nejvíce potřeba. Jsou nejen armádou, ale i symbolem nezkrotné povahy provincie. Jsou neústupní v boji a jejich taktiky jsou stejně smrtící jako jejich pověst, specializují se na boj v nehostinných podmínkách pouště i na noční přepady nepřátelských táborů.
S Therēnií, zemí lesních elfů, má Dūrmora převážně obchodní vztahy zaměřené na drahé byliny a magické artefakty, přesto mezi nimi panuje napětí, zejména kvůli odlišným hodnotám. Vůči Nōrdavellu, drsné zemi ledových vrchů, má Dūrmora respekt k odolnosti jejích obyvatel, přesto však zůstává kontakt s touto provincií omezený kvůli geografické vzdálenosti a odlišnému klimatu. Složitou roli hraje tato provincie ve vztazích s Valchēronem, který je rozdělený mezi sever a jih. Rudí elfové často nabízejí své služby oběma stranám konfliktu, čímž posilují svou pověst neutrálních žoldáků, kteří jsou však ochotni změnit stranu, pokud to přinese výhodu. S Vārlothem, královstvím dračích jezdců, udržuje provincie rezervované vztahy, vzájemná nedůvěra, zejména ze strany jezdců, často brání bližší spolupráci. Nejdůležitější vztahy má Dūrmora s Aldenorou, pokrokovou zemí magie. Obchod s magickými surovinami a technologiemi činí z těchto dvou provincií vzájemně důležité partnery, ačkoli Aldenora sleduje Dūrmoru s obezřetností. Se Soranou udržuje Dūrmora vztahy založené na obchodě a žoldáckých službách při odchytech měsíčních elfů. V Dūrmoře, stejně jako v Soraně stále platí otroctví.
Princ
Calebban
Věčné písky
Poušť Ankarath
Rozlehlé a nemilosrdné, Věčné písky Ankarathu se táhnou jako spalující oceán skrz na východě Dūrmory a tvoří největší písečné pustiny celého Vel Dōranu. Tato nekonečná poušť není jen zkouškou fyzické odolnosti, ale i duševní síly, a přesto v sobě skrývá víc, než by oko cestovatele dokázalo postřehnout. Pod žhavým sluncem a poryvy nepříjemných větrů, které mohou zčesat kůži z těla, se v hlubinách písku chvějí pradávná tajemství, podzemní jezera, jejichž voda má léčivé a prý i vizionářské účinky a ztracené ruiny dávno padlých civilizací. V Ankarathu přežívají jen ti, kdo se přizpůsobili. Rudí elfové, známí svou houževnatostí a magickou dravostí, zde cvičí své válečníky i mágy. Pro ně je žár tréninkem, písek překážkou a píseční červi zkouškou. Tito elfové považují přežití v poušti za posvátný rituál. Největší hrozbou a zároveň posvátnými tvory pouště jsou právě tito píseční červi, obří bytosti pohybující se pod dunami jako stíny a jejich zuby dokáží rozdrtit kámen. Avšak nevládnou zde jen elfové. Hluboko v poušti se nachází Pouštní nomádi, obývají Ankarath od nepaměti. Jsou tu vyděděnci společností, původně posláni na smrt do pouště. Ovšem starší nomádi věří, že písky mají paměť a že každé zrnko je hlasem dávného ducha. Jejich karavany se pohybují podél neviditelných cest. Někteří z nich obchodují se zbytkem Dūrmory, jiní však hlídají stará tajemství a střeží místa, kam se běžný smrtelník neodváží vkročit. Ankarathu není mrtvá země. Je to žijící tvor vlastním způsobem, který dýchá, šeptá a zkouší ty, kdo si troufnou vkročit do jeho srdce. A málokdo se vrátí beze změny.
Provincie Aldenora
Země víry, pastvin a magie
Hlavní město: Velstrian｜Nejvyšší bod: Vargelonský štít｜Nejdelší řeka: Naevra
Aldenora, provincie rozprostřená mezi drsnou Dūrmorou, rozpůleným Valchēronem a tajuplnou Therēnií, je považována za nejplodnější a zároveň nejvznešenější krajinu celého Vel Dōranu. Pole se zde táhnou až k obzoru jako zlatavé koberce obilí, mezi nimiž se klikatí říčky, stojí kamenné zídky porostlé mechovými runami a v prastarých hájích šeptá magie spolu s větrem. Mírné klima udržuje rovnováhu mezi dešti a sluncem, což dává vzniknout hojnosti, jaké se jiné provincie sotva vyrovnají. Aldenora je však mnohem víc než jen zemědělský ráj, je to centrum magického výzkumu a umění, kde jsou čarodějové, vědci a akademici považováni za základní stavební kámen společnosti. Magie se zde opěvuje a formuje.
Učenci z věhlasných škol a celé říše se sjíždějí do zdejších magických archivů a laboratoří, aby objevili nové formy zaklínadel nebo zdokonalili rituály minulých věků. Obyvatelé provincie věří, že magie je darem, který má sloužit moudrosti a nikoliv jen moci, i proto je vzdělání obyvatelstva v Aldenoře klíčem k sociálnímu vzestupu. Mladí adepti magie, stejně jako výjimeční alchymisté a vynálezci, zde často nalézají mecenáše, které je finančně podporují.
Taktéž z Aldenōry vedou magické portály do všech významných měst Vel Dōranu. A cestovatelé a obchodníci z ní činí živé centrum obchodu i poznání, mnohé cechy mají své hlavní sídlo právě zde A skupiny dobrodruhů odtud často vyrážejí na své první výpravy.
V čele Aldenōry nestojí vznešená královsky čistokrevná elfka, jak by mnozí očekávali, ale míšenka lidské a elfí krve jménem Liraen Magra, žena, jejíž původ byl dříve zdrojem šeptaných posměšků na královském dvoře, dnes však budí respekt v celé zemi. Její tvář je klidná, ostře řezaná, s očima jako vichřice nad obilnými poli, jako mel předešlý otec král. A s vlasy, nosící barvu žní po své matce ze zelených hájů, mívá spletené v koruně ze zelených stuh a železných sponek, které symbolizují rovnováhu mezi přírodou a vůlí. Královna Liraen není panovnice vznášející se nad lidem, je mezi nimi, v šatu prosté hedvábné róby, vždy s pergamenem nebo knihou v ruce. Její vláda je pevná, promyšlená a často neproniknutelná lží a klamem. Říká se, že rozmlouvá se duchy a zná pravé jméno každého stromu ve svém kraji. Místo nádherné elfské poezie používá strohou, přímou řeč. V Aldenoře nezakládá školy krásných slov, ale akademie základního vzdělání. Právě pod její ochranou se zrodil řád Aldenorských sester a taktéž věrně podporuje věhlasný Řád svatých rytířů.
-
Velstrian, obchodní velmoc a hlavní město
-
Sanctia Velis, město svatých rytířů a Aldenorských sester
-
Anduarāsa, město a magický komplex laboratoří a vědy
-
Přístavy Earyndale, hlavní spojka s Kael-Dorei
Liraen
Magra
Provincie Valchēron
Země bouří a sváru
Valchēron, provincie rozdělená mezi větry magie a plameny dračí hrdosti, je místem, kde hromy nikdy neutichají, jak na obloze, tak v srdcích jejích obyvatel. Tento kraj je doslova rozpůlen, jak geograficky, tak ideově, sever ovládá rod Bladhenfel, vyznávající čistotu magie, učenost, řád a válečnou sílu, zatímco jih drží v rukou mocný rod Rozenhold, věrný dračím poutům, tajemstvím Rojnským vrchů a síle vůle nad zákonem.
Tento zlom přišel roku 1749, po smrti bezdětného krále Eryka Bladhenfela, který před svou smrtí pojal za ženu krásnou a chytrou šlechtičnu Serenu Rozenhold. Král nezanechal legitimního dědice a tak se provincie rozpadla ve dví, králův bratr sir Grigory Bladhenfel, bojový mág tělem i duší, si nárokuje trůn pro svého syna, jako právoplatný následník krve a nebojí se najmout žoldáky z provincie Dūrmora na pomoc.
%20(6).png)
Serena Rozenhold
%20(5).png)
Grigory Bladhenfel
Na druhé straně stojí královna-vdova Serena, jež se opírá o staré právo uzavřené přísahou mezi jejím rodem a dračími jezdci pocházející rodově z Valchēronu. Tvrdí, že trůn náleží jí a že země potřebuje nový řád, ne staré muže s hlavami plnými knih dychtící po krvi. Zbytek provincie se třese mezi dvěma silami, vesnice jsou rozdělené, města hlídána, aliance křehké. Rodina žijící na severu se již nestýká se zbytkem rodiny z jihu. A přestože dosud nedošlo k otevřené válce, vzduch je sytý ozónem magie a pachem dračích šupin. Každý ví, že jediné jiskření může zažehnout bouři, jakou dosud provincie nepoznala.
-
Johanesburg, hlavní přístavní město ležící na severu
-
Pevnost Brianne, severní město, sídlo rodu Bladhenfel
-
Tern, menší městečko
-
Galedhenn, obchodní město severu
-
Jerichō, neutrální a lokální přístavní město
-
Narhed Dunn, těžební a kovářské město ležící na hranicích severu a jihu
-
Jarmundův Spár, neobydlené ostrovy
-
Valeska, jižní město, sídlo rodiny Rozenhold
-
Askerstad, jižní městečko poblíž hor
-
Rēvandor, jižní město
-
Jēnova, neutrální a lokální přístavní město
-
Skrytá vesnice Unbe, jižní obast, pohoří Rojna
Provincie Therēnia
Zelené háje Vel Dōranu, domov lesních elfů
Hlavní město: Tir’Valaēn a Vaēl Tōrnar｜Nejvyšší bod: Nyrnihēra｜Nejdelší řeka: Serenthra
Therēnia, provincie zahalená v šepotu zpěvů ve větru a vůni vlhkých mechů, je domovem lesních elfů, kteří již po staletí zůstávají věrní stezkám prastarých tradic a paktu s přírodou. Zdejší země není stavěna z kamene a železa, ale z živých stromů, posvátných hájů a tichých jezer, která odrážejí hvězdy stejně jako oči elfích strážců. Therēnia je rozdělena do tří velkých elfích klanů, přičemž každý spravuje určený počet Svatých hájů a přírodních chrámů, kde magie lesa proudí nejsilněji.
Klan Driādalī je sazený v srdci provincie, jsou strážci tří nejstarších a nejposvátnějších hájů: Lorienn'na, Myrtelēn a Nythēran. Tyto háje tvoří zelené jádro Therēnie, hluboké lesy, kde každý strom má jméno a každý pramen je chráněn dávným respektem.
Královna Therēnie, Nāelenwē, pochází právě z tohoto klanu a mluví hlasem samotné země. Klan Faelānthē sídlí na jihozápadním pobřeží provincie, kde udržuje dva svaté háje: Salanthyr a Vaelyndor.
Jejich přístavní město Ellyrien je klíčovým bodem námořního obchodu a místem setkávání vyslanců. Klan Cālythārů vládne severu Therēnie, rozsáhlým Therēnijským planinám a největšímu úseku pobřeží Klidných vod. Udržují jeden svatý háj, Calloēndurn, skrytý v polních kopcích mezi mlhou a pylem. Ačkoliv vládne královna z jednoho klanu, Therēnia udržuje rovnováhu mezi klany již po staletí v míru. A každý z nich má svého zástupce v Radě provincie, která rozhoduje o věcech celokrajského významu, od ochrany hranic až po povolení vstupu cizinců do posvátných území.
Therēnia však zůstává světu uzavřená, hrdá a pozorná. Cizinec se zde nikdy necítí jako doma, ale je-li jeho srdce čisté, příroda mu neublíží. Therēnia není jen místem, je živoucím vědomím lesa, jehož ticho může léčit i soudit.
-
Shaleronē
-
Niniwē
-
Tir’Valaēn, hlavní posvátné město nebes
-
Vaēl Tōrnar, hlavní posvátné město země
-
Hayiōna
-
Yllōrinn
Další města a vesnice jsou v této provincii skrytá...
Vēlārēn Nāelenwē
Provincie Vārloth
Domov dračích jezdců
Hlavní město: ---｜Nejvyšší bod: Dālvatorské hory｜Nejdelší řeka: ---
Vārloth, provincie dračích jezdců, se rozprostírá mezi vysokými horskými štíty a rozlehlými pláněmi, kde se vzduch třese pod křídly majestátních tvorů. Je to země, kde čest, loajalita a síla pouta, s lidmi, rodinou dokonce i s drakem určují hodnotu jedince, nikoli jen jeho jméno či krev. Společnost zde není postavena na bohatství, ale na prospěchu pro provincii. Dračí jezdci jsou elita v království, respektovaná a uctívaná napříč celým Vel Dōranem. Vzdělání ve Vārlothu je přísně šlechtické. Vznešené rody posílají své děti i do Válečných sálů Arvarōnu, kde se učí nejen šermu a taktice, ale i základu magickému umu, ovšem jen teoreticky. Měšťanstvo je odděleno, udržováno v čistotě od krve a kouře, jejich místo je v řemeslech, zásobování a správě, nikoliv však na dračím hřbetu v boji.
Provincie vládne lidský král Jaheren Vornhaal, muž s hlasem jako hrom a pohledem, jenž přináší rozkaz. Jeho pověst spojuje železnou vůli s hlubokou lidskostí. Zná jména padlých, pamatuje si každou přísahu vojáků a jeho rozsudky jsou spravedlivé, i když tvrdé. Obyvatelstvo ho miluje jako otce a bojí se ho jako hněvu hory. Sám král a královská rodina však nese bolest, která nikdy neodezní.
Prvorozený syn z pěti, princ Rhaedrik, býval jeden z nejuznávanějších jezdců své generace, byl statečný, odvážný, zrozený proto létat s draky v nebesích. Padl daleko za Yndarovým pohořím ve Štítové linii, bok po boku s legendárním drakem Kael’zarrem, který byl předešlým drakem i samotného krále. Byli roztrháni v bitvě, která přinesla vítězství… za cenu královské krve. Od té doby král Jaheren nosí černý plášť bez rodového znaku a dokonce i věhlasně zdobenou korunu, a jeho hlas zní slavnostmi jen tehdy, když se skládá nová přísaha. Země ho však následuje a Vārloth zůstává nadále pevný.
Jaheren Vornhaal
Nether
Oblast nikoho
Nether je odlehlý, téměř mýtický region za Yndarovým pohořím, na samé hranici známého světa Vel Dōranu. Místo, kde i světlo ztrácí směr a čas se zlomí jako křehká miska. Většina map jej buď zcela opomíjí, nebo nahrazuje temnými znaky a výstražnými nápisy. V myslích mnohých je Nether spíše varováním než skutečným místem, oblastí, kde se ohýbá realita a kde byl za pradávných věků vyvržen stín ohně a prvního dračího boha. Tato krajina není ani živá, ani mrtvá. Země je tvrdá, rozeklaná a pokrytá solnými krustami, sirnými prameny a nekonečnými rozsedlinami, z nichž stoupá dým a teplo. Místy lze nalézt černá jezírka. Neexistují zde roční období, pouze věčný šedý svit, jakoby slunce váhalo nad tím, zda sem vůbec patří. Déšť je řídký, někdy olejovitý nebo popelavý, a vegetace jen zřídka přesahuje formy lišejníků, mechů a polopohybujících se porostů v hlubinách údolí. Nether je místem, kde se stále šeptá o Prvních, bytostech starších než svět, o zpečetěné moci pod zemí, která dodnes dýchá ve stínech puklin. Mnozí věří, že právě zde došlo k pádu Walughta ničitele a že sama půda si pamatuje jeho bolest. Proto zde i magie rezonuje jinak, temněji, syrověji a nezkrotně.